|
|
Produkce a zpracování drůbeže v české republice
SIAWELA, Saviour
Cílem bakalářské práce je porovnat a porozumět produkčním a zpracovatelským opatřením kombinace rodičů brojlerů a jejich potomků pro žádoucí typ chovu pro komerční chovatele brojlerových kuřat COBB 500 a ROSS 308. Údaje byly získány z Mezinárodního testování drůbeže, státního podniku v Ústrašicích. Testování rodičů hybridů COBB 500 a ROSS 308 se sestávalo z období odchovu rodičů do věku 154 dnů a snášky. Byly provedeny dva výkrmové testy ukončené ve 35 dnech, resp. ve 42 dnech. Výsledky testů naznačily, že kuřata ROSS 308 vykázala vyšší živou hmotnost ve srovnání s kuřaty COBB 500 v období odchovu v rodičovském testu. Nižší spotřeba krmné směsi byla realizována u hybridů COBB 500 v tomto období. Kromě toho byla pozorována nižší spotřeba krmné směsi na den u hybridů COBB 500 během období snášky. Vyšší počet vajec byl vykázán u slepic ROSS 308, ale počet vylíhlých kuřat na 1 nosnici byl vyšší u slepic COBB 500. Vyšší živá hmotnost a nižší spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku hybridů byly dosaženy u ROSS 308 ve výkrmovém testu do období 35 dnů věku. Na druhou stranu kohoutci obou hybridních kombinací COBB 500 a ROSS 308 měli vyšší živou hmotnost a nižší spotřebu krmné směsi na kg 1 přírůstku. V každé hybridní kombinaci uhynulo během období výkrmu 2,3 % kuřat. U hybridů ROSS 308 byla zjištěna vyšší jatečná výtěžnost a vyšší hmotnost prsní a stehenní svaloviny. Bylo tomu tak proto, že hybridi ROSS 308 dosáhli vyšší živou hmotnost o 14 g během prodlouženého období testu výkrmnosti ve věku 42 dnů. U kohoutků však byla zjištěna vyšší živá hmotnost a nižší spotřeba krmné směsi ve srovnání se slepičkami obou genotypů. Během období výkrmového testu uhynulo 4,6 % kuřat COBB 500 a 5,4 % kuřat ROSS 308 v důsledku nesprávné ventilace, což je velmi důležitý faktor pro dobré životní podmínky zvířat obecně. Diference mezi hybridy COBB 500 a ROSS 308 byla 0,2 % v jatečně výtěžnosti, 7 g v hmotnosti prsní svaloviny a 9 g v hmotnosti stehenní svaloviny.
|
|
|
Porovnání kvalitativních ukazatelů slepičích vajec z různých druhů chovu
ŠTĚPÁN, Stanislav
Předkládaná bakalářská práce se zabývala porovnáním kvalitativních ukazatelů slepičích vajec z různých druhů chovu. K porovnání byly využity vzorky z klecového, halového a volného (domácího) chovu. Z každého chovu bylo použito 10 vajec. Hodnoceny a porovnány byly následující kvalitativní ukazatele - hmotnost vajec, neporušenost skořápky, výška vzduchové bubliny, tvarové indexy (index tvaru a in-dex vejčitosti), výskyt krevních a masových skvrn, index tuhého bílku a žloutku, ja-kost vajec vyjádřena v Haughových jednotkách a tloušťka skořápky. Vejce z jednotlivých chovů byla podobná tvarem, ale nejvíce se lišila velikostí a hmotností, hmotnost byla naměřena od 49 do 91 g. Poškozenou skořápku měly dva vzorky. Výška vzduchové bubliny se pohybovala mezi 2 až 4 mm. Hodnoty indexu tuhého bílku se nacházely v rozmezí 0,06-0,16 a indexu žloutku mezi 0,39-0,51. Haughovy jednotky dosáhly hodnot 74-107. Tloušťka skořápky se nacházela v rozmezí 0,37-0,47 mm. Všechny zjištěné výsledky se pohybovaly v průměrných hodnotách nebo v jejich blízkosti.
|
|
|
Vliv doby snesení na kvalitu vajec na začátku a konci snáškového cyklu
Greglová, Ellen ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Kvalita vajec je ovlivněna řadou faktorů, mezi kterými může docházet k interakcím. Cílem práce bylo posoudit změny v kvalitě vajec snesených ráno, dopoledne a večer na začátku a konci snáškového cyklu u šesti hybridů nosného typu: Bovans hnědý, Bovans žíhaný, Isa sussex, Moravia žíhaná, Moravia BSL a Dekalb bílý, ustájených individuálně v klecích. Pokus byl realizován na začátku snášky mezi 19. a 26. týdnem věku a na konci snášky mezi 64. a 70. týdnem věku. V průběhu pokusu se denně zaznamenávala snáška v 6,00, 9,00, 12,00 a 17,00 hodin. Celkem bylo hodnoceno 300 vajec od každého genotypu a v každém období. Na začátku snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,03) u hmotnosti a (P 0,004) barvy žloutku. Nejvyšší hmotnost měla vejce snesená bělovaječným hybridem Dekalb bílý brzy ráno (13,79 g v 6,00 h) a během dne se hmotnost žloutku snížila, zatímco hmotnost žloutku hnědovajčných nosnic Bovans hnědý se do 9,00 h zvyšovala a posléze opět snížila. Nejtmavší žloutek snesl genotyp Bovans hnědý ve 12,00 h (8,00 h), zatímco nejsvětlejší žloutek byl u nosnic Dekalb bílý ve 12,00 h (3,00). Na konci snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,028) u podílu bílku. Nejvyšší hodnoty měl hybrid Moravia BSL u vajec snesených ve 12,00 h a 17,00 h (64,23 %, 63,33 %), nejnižší procentuální podíl bílku byl u nosnic Bovans žíhaný (58,19). Doba snesení průkazně (P 0,003) ovlivnila pouze pevnost skořápky, na začátku snáškového cyklu jsme zaznamenali vyšší pevnost v 9,00 h (54,89 g.cm-2) oproti vejcím sebraným v 6,00 h a později (41,39 a 24,58 g.cm-2). Genotyp prokazatelně (P 0,005) ovlivnil většinu sledovaných parametrů kvality.
|
|
|
Faktory působící na produkci slepičích konzumních vajec
KECLÍKOVÁ, Magda
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování informací, které se týkají faktorů, které ovlivňují produkci a kvalitu konzumních vajec. Nejprve bylo popsáno složení a skladba vajec. Následně byla charakterizována snáška slepic a s ní související vnitřní a vnější vlivy působící na snášku vajec. Do vnitřních vlivů byla zařazena plemena slepic, užitkové typy a užitkoví hybridi nosného užitkového typu, dále věk a živá hmotnost slepic. Mezi vnějšími vlivy jsou uvedeny výživa slepic, zdraví slepic a dále mikroklimatické podmínky, kde je charakterizováno světlo, teplota, relativní vlhkost a ventilace. Dále byla věnována pozornost odchovu kuřic a následně chovu nosnic, kde jsou charakterizované jednotlivé systémy ustájení. Závěrem je uvedena ekonomika produkce konzumních vajec.
|
|
|
Vliv mikroklimatických parametrů na užitkovost nosnic.
BILEC, Stanislav
Téma bakalářské práce je zaměřeno na posouzení vlivu změn počasí a mikroklimatu stáje na snášku u nosnic. Provést měření základních vnějších a mikroklimatických prvků stáje na školním statku Jihočeské univerzity v Český Budějovicích. Následně vyhodnotit jejich vliv na snášku u nosnic.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu slepic
PAZDERKOVÁ, Lenka
Chov drůbeže dnes představuje 30% spotřebu veškerého masa. Tam, kde se drůbež chová, jsou parazité vždy velkým problémem. Tento problém se vyskytuje ve velkochovech i malochovech a představuje nemalé ekonomické ztráty. Cílem tohoto pokusu bylo získat základní údaje o výskytu oocyst kokcidií v trusu nosných slepic, kterým byly formou krmných doplňků podávány preparáty s předpokládaným vlivem na přirozenou mikroflóru zažívacího traktu. Pokusu probíhal na 26 kusech nosného typu slepic. Byla vytvořena pokusná a kontrolní skupina po 13 kusech. Pokusné skupině byla prebiotika (Biopolym), probiotika (Lactovita) a homeopatika podávána 14 dní a mezi každým preparátem byla 14 dní pauza. Vzorky trusu se odebíraly 1x týdně a byly následně vyhodnoceny v laboratoři. V tomto pokusu nebylo v žádné ze skupin prokázáno snížení frekvence oocyst kokcidií.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce drůbeže
KURAL, Vladimír
V letech 2011 a 2012 byl sledován výskyt Cryptosporidium spp. ve 20 chovech kura domácího (Gallus gallus f. domestica). Z celkového počtu 270 vzorků byla pomocí specifického barvení oocyst kryptosporidií anilin-carbol-methyl violetí zjištěna přítomnost oocyst u 5 vzorků pocházejících z jednoho chovu. Celková DNA byla izolována z pozitivních i negativních vzorků. Pomocí nested PCR amplifikující gen kódující malou ribozomální podjednotku (SSU rRNA) byla detekována přítomnost specifické DNA kryptosporidií v 8 vzorcích. Sekvenční PCR analýza prokázala ve všech 8 případech přítomnost zatím nepopsaného genotypu, pracovně nazvaného Cryptosporidium hen genotyp, který je na základě fylogenetických analýz nejblíže příbuzný druhu C. bovis původně popsaného ze skotu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.